Kefír a kefírové zrno
Zdroj: Dom's Kefir
Tibetské kefírové zrna
Odkud kefír pochází? Kefírová kultura pochází jednak z Kauzazských hor a taky z opatství v Tibetu a je snad 5000 let stará.
Co se Kavkazu týká, tak podle legendy daroval kefír příslušníkům ortodoxní církve Aláhův prorok, Mohamed. Kvůli pověře, že "Prorokova zrna" ztratí svoji moc a sílu pokud by se ho zmocnili nevěřící, byl přísně střežen před cizinci a byl předáván z generace na generaci a pokládán za součást kmenového bohatství. Cizinci občas dostali ochutnat hotový nápoj, ale samotná kefírová kultura zůstávala tajemstvím. V 19.století začali kefír zkoumat ruský doktoři a začali publikovat vědecké studie o pozitivních účincích kefíru. K získání kefíráků prý použili krásnou ženu, která měla obměkčit srdce kavkazského knížete a která po spoustě dobrodružstvích přivezla do Moskvy první hrnek kefíráků.
Obyvatelé Kavkazu používali kefír pro uchování kozího, koňského nebo kravského mléka bez ledniček. Mléko uchovávali v kožených vacích a díky němu se dožívali extrémně vysokého věku (samozřejmě nejen díky němu - žili na čerstvém vzduchu, pili čistou vodu, měli dostatek pohybu ...). Některé nemoci (jako tuberkulóza a rakovina) tam byly úplně neznámé.
Co je to kefír?
Kefírem se obecně myslí nápoj, který je vyrobený kvašením pomocí kefírové kultury. Existují dva druhy kefírové kultury. Jeden druh žije a rozmnožuje se v mléce, má mazlavou gelovitou konzistenci bílé barvy (vypadá jako malé měkké růžičky květáku) a krmí se laktózou, zatímco "krystalky" toho druhého, žijícího ve sladké vodě, jsou pružné, průsvitné a křehké. Je to společenství různých druhů kvasinek a bakterií.
Typické složení klasického (tedy toho mléčného) kefíru:
Lactobacilli
| Lb.acidophilus | Lb.brevis | |
| Lb.cellobiosus | Lb.delbrueckii subsp. bulgaricus | |
| Lb.parakefir sp. nov | Lb.lactis | |
| Lb.fructivorans | Lb.helveticus subsp. lactis | |
| Lb.kefiri | Lb.kefiranofaciens | |
| Lb.plantarum | Lb.plantarum | |
| Lb.paracasei subsp. paracasei | Lb.delbrueckii subsp. actis | |
| Lb.hilgardii | Lb.kefir granum sp. nov | |
Lb.casei subsp.rhamnosus | Lb.casei subsp.pseudoplantarum | |
Streptococci / lactococci
| Lactococci lactis subsp. lactis | Lc. lactis var. diacetylactis | Lc. lactis subsp. moris |
| Streptococci salivarius subsp. thermophilus | Strep. lactis | Enterococcus durans |
| Leuconostoc cremoris | Leuc. mesenteroides |
Kvasinky
| Candida kefir | C.pseudotropikalis | C.rancens |
| C.tenuis | Kluyveromyces lactis | Kluyveromyces marxianus var. marxianus |
| K.bulgaricus | K.fragilis / marxianus | Saccharomyces subsp. Torulopsis holmii |
| Saccharomyces lactis | Sacc.carlsbergensis | Sacc.unisporus |
| Debaryomyces hansenii | Zygosaccharomyces rouxii |
Acetobakterie Acetobakter aceti A.rasens
Co je na kefíru tak dobré?
Nápoj (ať už ten mléčný nebo vodní) zamezuje shromažďování a hnití potravy ve střevech, odkyseluje organismus (i když je chuťově kyselý, vyvolává zásaditou reakci organismu), produkuje enzymy, které pomáhají uvolnit ve vodě nerozpustné látky, rozkládá těžce stravitelné látky (rozkládá například . laktózu v mléce, a proto ty pro koho je mléko těžce stravitelné, nemívají s mléčným kefírem problémy). V trávicím traktu se dokáže vypořádat s různými nežádoucími přemnoženými kvasinkami, bakteriemi a viry, stimuluje imunitní systém.
Co všechno si můžeme pomocí kefíru léčit?
Nemoci nervů, vnitřní onemocnění, bronchiální katary, veškeré sklerózy, infarkt myokardu, onemocnění žlučníku, jater, ledvin, infekční žloutenku, žaludeční a střevní onemocnění, průjmy, zácpu, onemocnění krve, vyrážky, ekzémy, candida (kvasinky). Sklenice kefíru z Tibetských zrn je výborný prostředek pomáhající po alkoholickém excesy. No a protože kefír zlepšuje imunitu a vitalitu organismu, tak se z jakoukoli chorobou lépe vypořádáme a spoustě nemocem se vyhneme. Navíc spousta chorob souvisí se špatným trávením a zácpou.
Jak často pijeme kefír a v jakém množství?
Nejlepší je pít kefír denně, a to v takovém množství jaké je nám příjemné. Někdo pije kefír před každým jídlem, někdo jiný hrnek kefíru ráno a hrnek kefíru před spaním. Pokud ho pijeme před spaním, nezapomeňme si umýt zuby, protože některé bakterie v kefíru se kamarádí s kazem.
Také je vhodné jednou za čas na pár dny vysadit.
Pokud s kefírem začínáme, raději zpočátku pijme menší množství (třeba několik lžiček), aby si tělo postupně zvyklo na některé pro něj neznámé bakterie a kvasinky. V opačném případě mohou nastat různé problémy typu průjem, vyrážka, bolení břicha, které ale po krátké době zmizí. Dalším počátečním problémem bývá i proces detoxifikace organismu, který kefír v trávicím traktu může nastartovat a pokud se tělo rozhodne zbavit se jedů např. přes kůži, pak nás asi nemine nějaká ošklivá vyrážka. Pokud ale vydržíme konzumovat kefír i nadále, časem se i těchto problémů zbavíme - čím víc kefíru pijeme, tím se jejich zbavíme rychleji, i když bouřlivěji. Hlavně se toho netřeba leknout a nepřestat s kefírem úplně.
Jak si můžeme kefír připravit?
Na jeden hrnek kefíru potřebujeme tyto suroviny:
- 15 g kefíráků / přibližně jedna polévková lžíce /
- 1/4 litru mléka
Postup
Použijeme skleněnou nádobu (měla by být dost velká, aby zůstala část sklenice prázdná) s uzávěrem - ne kovovým, nemusí být těsný (čím těsnější, tím více CO2 se v kefíru vytvoří). Nádobu je třeba zakrýt, aby do ní nepadaly nečistoty a nepřitahovalo to hmyz. Do nádoby nalijeme mléko, nasypeme kefírové zrna, a tak necháme 12 až 24 hodin fermentovat při pokojové teplotě. Čím teplejší počasí, tím rychlejší fermentace. Mléko neohříváme, můžeme použít i studené z lednice. V průběhu zrání občas zrna promícháme umělohmotnou nebo dřevěnou lžící, aby se k zrnům dostalo nezpracované mléko - pokud necháme nádobu jen tak stát, může se výsledný nápoj rozdělit na syrovátku a kefír, ale to nevadí, protože se to dá opět rozmíchat.
Jak poznáme zda je už kefír hotový? Když nádobu nakloníme tak, aby se obsah rozlil po stěnách, zůstane na stěně nádoby typický kefírový povlak, který když odtéká, vytváří jakoby říční korýtka. Je hustší než mléko. Nebo uvidíme, jako je mléko rozdělené na syrovátku a sraženiny. Časem si určitě najdeme svůj ideální způsob. Když je kefír hotový, má správnou konzistenci i vůni. Vezmeme sítko a přecedíme obsah do jiné nádoby, ze které kefír hned zkonzumujeme nebo jej uložíme do chladničky. Přeceděné kefírové zrna dobře propláchneme v převařené vychladlé vodě, aby se v houbě nehromadily zbytky starého kefíru, které by způsobily tvorbu škodlivých bakterií. Hubu vložíme zpět do vypláchnuté nádoby a dáme jí čerstvé mléko. Můžeme s ní dát do nádoby i trochu hotového kefíru, urychluje to růst a fermentaci.
Při přípravě je nutné nepoužívat kovové předměty. Nevystavovat kefír vysokým teplotám, čistícím prostředkům a houba nesmí přijít do kontaktu s chlorovou vodou. Při nesprávné manipulaci s houbou, může dojít k jejímu znehodnocení, kefír začne nepříjemně zapáchat av žádném případě ho nekonzumujeme.
Příprava kefíru II.
Pokud máte raději hustší kefír a nevadí, že to bude trvat déle, můžete kefír fermentovat v lednici. Pomalejší fermentace vytváří hustější kefír, což mnohým lidem více vyhovuje. Znamená to, že postupujeme při přípravě stejně jen s tím rozdílem, že nádobu dáme fermentovat do chladničky. Trvá to asi tak týden, než kefír dozraje. Také je možné kombinovat obě metody - začít asi tak 12 hodin při pokojové teplotě, a pak nádobu se zrny dát do ledničky nebo naopak.
Upozornění pro řidiče: v kefíru se vytváří během kvašení malé množství alkoholu.
Článek o Tibetském kefírové zrnu: http://radynavody.sk/tibetska-houba-clanok
Kefírové zrna si můžete zakoupit i v našem eshopu na stránce https://www.syridlo.cz/d/tibetske-kefirove-zrna-1000051/
